Kreativní požehnání desky: Workshop plný naděje v hospici Bietigheim

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

18. července se v Bietigheim-Bissingen uskuteční hřbitovní večírek, kde budou vystaveny žehnací desky z dílny v hospici.

Am 18. Juli findet in Bietigheim-Bissingen eine Friedhofssoirée statt, bei der Segensbretter aus einem Workshop im Hospiz ausgestellt werden.
18. července se v Bietigheim-Bissingen uskuteční hřbitovní večírek, kde budou vystaveny žehnací desky z dílny v hospici.

Kreativní požehnání desky: Workshop plný naděje v hospici Bietigheim

V hospici Bietigheim-Bissingen nedávno proběhl velmi speciální workshop, jehož účastníci kreativně navrhli tabule požehnání. Pod heslem „Pauza v těchto rychlých časech“ mohli účastníci zaznamenávat na nástěnky osobní výroky a myšlenky. Jako Bietigheim noviny Zástupkyně vedoucího ošetřovatelství Ingrid Mockler, která v hospici pracuje pět let, uvedla: „Vidíte zapadat slunce, a přesto se bojíte, když se setmí.“ Pro Mocklera to byl první workshop tohoto druhu, zatímco Else Rieger, dobrovolnice, navrhla desku podruhé.

Workshop trval tři a půl hodiny a přinesl mnoho různých a hlubokých výsledků. Petra Zuccalá a Tollak pozitivně komentovali nasazení účastníků a jejich kreativní projevy. Výsledné žehnací desky budou vystaveny v rámci hřbitovního večírku v pátek 18. července od 16 hodin. do 20 hodin na hřbitově svatého Petra v Bietigheimu. Akce je zdarma a je určena všem zájemcům, aktivity jsou k dispozici i pro děti a mládež.

Smutek a podpora

Emocionální hloubka spojená s tématem zármutku se objevuje v širším kontextu, který řeší výzvy ztráty milované osoby. Dojemný text popisuje, jak moc truchlící touží po porozumění a podpoře. Chtějí být bráni vážně ve svém smutku a žádají, aby nebyli konfrontováni s „laskavými“ frázemi. Místo toho je velmi důležitá potřeba fyzické blízkosti a tichého společenství. Text, který obsahuje různé básně a citáty o smrti a naději, odráží, jak je důležité brát smutek vážně a vytvořit prostor pro proces uzdravování. Zvláště dojemná je metafora pavučiny života, která je roztržena ztrátou, ale stále nabízí podporu a lze ji znovu stabilizovat, jako na stránce Hospicová péče v Siegenu je k přečtení.

Podpora truchlících prostřednictvím hospicových spolků je v posledních 25 letech stále důležitější. Jako Hospicová akademie uvádí, že stále více lidí vyhledává odbornou pomoc, když truchlí, zejména proto, že podpora v jejich sociálním prostředí často nestačí. Zavedení „perzistentní poruchy smutku“ v MKN-11 přineslo tomuto tématu další pozornost. Den seminářů zaměřených na profesionály v této oblasti nabízí hloubkový pohled na současné výzkumné přístupy, diagnostiku a podpůrné metody, aby poskytl citlivou podporu těm, kteří truchlí.

Tyto rozmanité přístupy k práci se smutkem a kreativní formy vyjádření na workshopech ukazují, jak důležité je vypořádat se se ztrátou a smutkem v naší společnosti. Je třeba vytvořit prostory, ve kterých je smutečním hostům nasloucháno a kde mohou najít oporu, aby prošli svou individuální cestou smutkem.